antabus / odpověď z 8.5.2005
daniela
Děkuju, pane doktore, za odpověď. Jsem už dost otrlá a také vím, že tento stav si vyžaduje zvláštní péči, poněvadž alkoholici mají poněkud odlišné smýšlení narozdíl od střízlivých. Chci jen dodat, že manžel takhle začal pít asi před 2 lety a minulý rok už pil bez zábran, jako by chtěl se vším skončit. Tento věk mi připadá jako noční můra - všude slyším, jak se 50-tníci mění na bestie. Jeden den si dá říct, druhý den nereaguje, třetí den se opije, potom seká dobrotu, vždyť to znáte. Obvodní lékař byl z mé strany obeznámen se situací ale manžel nenašel odvahu a zatím k němu nedošel. K psychiatrovi ho nedostanu, někdy má záchvat poslušnosti a je svolný, ale potom to na něj znovu přijde a je vzdorovitý. Asi mi nezůstává nic jiné než policajti a záchranka, nemám pravdu?
Odpověděl: Jakub Minařík
Myslím, že vám rozumím. Je to zapeklitá situace. Víte napadlo mě, že lidé co berou drogy je přestávají brát, když s tím mají obtíže. Dosti často zabere, když se rodiče rozčílí, přestanou se o ně starat, vyženou je z domu. Napadá mě, jestli by se v tom vašem příběhu nenašel prostor pro nějakou podobnou alternativu. Protože ta by mohla zabrat. Taky mě napadá, že možná manžel trpí depresí. Z toho, co píšete, je to možné. Alkohol ja pak celkem dobrá sebemedikace. :-) To by ale stejně chtělo psychiatra.
Zpět