Petra
Poraďte mi prosím,jsem psychicky zcela vyčerpaná,ze svého syna.Brzy mu bude 22 let,stále bydlí u mne.Je závislý na alkoholu a jsem přesvědčená,že i na drogách.Nevím na jakých a syn to popírá,ale nemám jiné vysvětlení pro jeho chování.Nechce se mu pracovat,nechce se mu ani chodit na Úřad práce,takže ho živím a o všechno se starám.Když už nastoupí do nějaké práce,vždy ho vyhodí,stále zaspává,nemá absolutně žádný smysl pro povinnost.Už jednou jsem ho vyhodila z domu,byl půl roku na ulici,myslela jsem,že se to změní,že se snad poučil,ale opak je pravdou.Je to s ním čím dál tím horší.Asi před rokem jsem navštívila poradnu pro drogově závislé,ale syn tam samozřejmě odmítl jít.Dnes jsem na něj musela zavolat policii.Napadl mě,poslněn alkoholem,nadával mi,plival po mě,odvezli ho na záchytku,ale co bude dál,nevím. Nechce si nechat pomoct,Když mu chci něco říct,začne mě urážet.Je pravda,že pokud na něj nemluvím,tak je klid,protože mi zbytečně nejde na oči,ale já už fakt nemůžu,nemám tolik peněz,abych ho mohla stále živit.On se jen povaluje a pokud je doma,stále spí.Matka mi řekla,že jsem si porodila zmetka a proto jsem povinná se o něj starat třeba i do smrti.Je to pravda?Je už dospělý,takže mu nic nemůžu přikázat.Objednala jsem se u psychologa,ale co mi to bude platné,když tam se mnou stejně nepůjde.Jak mu mám pomoct? Nebo mám nad ním zlomit hůl?Policajt mi dnes řekl,že je to moje vina,že to je špatná výchova.Ale mám ještě jednoho syna,je mu 18 let a já vůbec nevím,že ho mám.Naprosto bezproblémový kluk.Jsem naprosto na dně,kdybych neměla mladšího syna,asi bych to už vzdala.Když je syn plnoletý,je nějaký způsob,jak ho donutit,podrobit se nějakému léčení,nebo alespoň vyšetření.Prosím,poraďte mi,nevím kam se obrátit.Syn mi bere veškerou chuť žít.
Odpověděl: Bára Orlíková
Chápu, že jste v opravdu obtížné situaci. V tuto chvíli je ovšem docela lhostejno, zda syn bere drogy nebo ne, nakonec závislost na alkoholu k Vámi popisovaným příznakům stačí. Důležité je to, že u Vás bydlí a nedodržuje žádná pravidla společného soužití. Není Vaší povinností ho podporovat, jak finančně, tak tím, že mu poskytujete vešklerý servis související s bydlením. Vaše věta "Matka mi řekla,že jsem si porodila zmetka a proto jsem povinná se o něj starat třeba i do smrti" mě docela vyděsila. Věřím, že ve skutečnosti sama nevěříte tomu, že je to pravda - syn je dospělý, svéprávný a vy nejste povinna ani ze zákona ani morálně se zavazovat k tomu, že se o něj budete do konce života starat. To, že mu nemůžete nic přikázat, když je dospělý - to také není pravda, navíc pokud je dospělý, tak by měl jako dospělý člověk fungovat, to znamená najít si práci, spolupodílet se na chodu domácnosti. Věřím, že není jednoduché se synem o něčem vyjednávat, ale pro to, aby Vás to úplně nesemlelo, to bude nezbytné. Stanovit nějaká jasná pravidla a také sankce za jejich porušení. Ovšem je také nutné mít na paměti, že sankce je pak potřeba dodržet, protože jinak nemají smysl. K tomu, abyste získala nějakou podporu a mohla situaci s někým zkonzultovat, je jistě dobré, že jste se objednala k psychologovi - i když s Vámi syn jít nechce. Protože v tuhle chvíli potřebujete psychologa Vy - abyste získala potřebnou podporu, informace a inspiraci, co se situací dělat. I kdyby s Vámi syn šel, asi by to nemělo moc smysl. Jednou návštěvou se to jistě nevyřeší. Zaměřila bych se také na to, že máte dalšího syna a že je také v jeho zájmu, aby se situace doma ukldinila. Píšete, že "já vůbec nevím,že ho mám". Možná by bylo dobré, kdybyste začala vnímat, že ho máte. Starší syn vyčerpává veškerou Vaši energii, kterou potřebujete na sebe i na mladšího syna. To, že Vám policista tvrdí, že stav Vašeho staršího syna souvisí s Vaší špatnou výchovou, bych ponechala stranou - není skutečně na policistovi, aby psychologicky hodnotil Vaši rodinnou situaci a jaké faktory k současnému stavu dopomohly. Zkuste se neobviňovat. Faktory vzniku závislosti a takového chování mohou mít a obvykle mají komplex různých souvisejících příčin a tím, že si budete klást synovo chování za vinu jen a jen sobě, tím se nic nevyřeší. Bohužel, v tuto chvíli nemáte moc jiných možností než zavolat policii či záchranku ve chvíli, kdy syn ohrožuje sebe nebo své okolí. Možnost nedobrovolné léčby není, soud uloží ochrannou léčbu jedině ve chvíli, kdy ukládá trest za trestný čin a k tomu uloží ještě ochrannou léčbu. Léčbu samotnou soud v tomto případě neuloží. Zkuste to zkonzultovat s tím psychologem a napište, jak situace vypadá. Zatím držím palce.
Zpět