marihuana a pervitin
sybyla
Dobrý večer p.Geblerová,,,,díky za odpověd,,,staly se u nás nové okolnosti.Patrik dnes přišel opět ke dveřím a chtěl domů.Byl v zuboženém stavu,jen ve svetru-byla zima a měl ze zimy oteklé a dost rozpraskané rty i ruce.Pro můj pohled hrozné,,,,,opět jsem mu dost zdůraznila,že ho domů nepustím a v klidu mu pověděla co všechno opět vyvedl,že opět zklamal mou důvěru a co už má vše za 3 roky za sebou.Vše jsem mu to řekla v klidu a s chladnou hlavou,,,,,Patrik mlčel po čas mého mluvení se sklopenou hlavou,,,myslím,že jsem viděla i slzy.Byl za dveřma si 2 hodiny,,,,,pak zazvonil a zeptal se co má udělat,abych ho pustila domů,,,,,řekla jsem mu,že by měl vědět co má asi mámě říct po té co opět udělal.MíT zájem přestat s drogama a kamarády a chtít žít už normální život.A opět jsem dveře zavřela,,,,za chvíli zazvonil znova a slíbil,že přestane s drogama,,,,s kamarádama a abych mu prominula,ale že nemá kam jít a že spal někde na schodech.Já mu na to odpověděla,že jestli to nemyslí vážně,tak at raději odejde,,,,,,tvrdil že se bude snažit.pustila jsem ho teda domů,,,posadila do obýváku a vedla s ním dlouhou řeč o všem co nás potkalo za 3 roky,,,,ptala jsem se na důvod jeho chování,na to proč se vrací do thodle stsvu,když ví,že bude zle,,,,probrala jsem s ním jeho počínání od jeho 15 let,,,o tom jak už tenkrát střídal školy a byl lehkovážnej,,,,at mi poví otevřeně co si o nás myslí,co mu vadí,co ho trápí,,,že jestli mám podle něj na tom vinu,že se klidně budu snažit se také změnit a lecos změnit,,,i když mé děti doma nikdy neviděly hádky,neslyšeli nadávky,,,,my s mužem to neděláme.Vidí od rodičů vzájemnou úctu,lásku a toleranci ve všech směrech.Patrik mi řekl,že se za tu dobu již do sebe uzavřel,že se bude snažit časem se vyjádřit.Samozřejmě se vykoupal,najedl a lehl do svého pokojíčku,,,bylo vidět že je štastný,že je doma.Dnes jsem měla malou hádku s dcerkou,,,,,je v pubertě 11 let a to víte musí se jí občas něco říct víckrát,než poslechne a patrik ke mě přišel a říká mi:mami bud na ní trochu přísnější,,,nebo s ní budeš mít problémy jako semnou,,,,nebud na ní tak hodná,věř mi,,,na mě si taky byla a vidíš jak jsem dopadl.Tak Vám nevím,,,,,že by to byla ta moje lidskost????????,,,Nevím co vy na tohle všechno,ale myslím si,že je velkej pokrok u Patrika už to,že se omluvil,že uznal svoji chybu a prý se bude snažit přestat,,,,,,vše proběhlo v klidu a v pohodě.Myslela jsem si,že bude za těma dveřma vyvádět,ale byl klidný,,,,nebyl drzý ani agresivní,nic.Je doma,už spí.Přiznávám,že jsem ráda,že je doma v posteli a brečela jsem jak želva a ted když vám píšu tak taky.Manžel byl včera v práci a když přišel,tak jsem mu vše řekla a dal mi pocítit,že semnou souhlasí.Nenadával,neříkal mi nic jako,že proč je tu,nebo že ho bude živit,,,jen aby dodržel co říká,,,,Patrikovi jsem určila jménem nás obou pravidla a že když je opět poruší,už nikdy nepolevím a zratí rodinu.Vím,že jsem to říkala i ted,ale to byla jiná situace,,,aspon si myslím a Patrik nikdy předtím,když jsem ho vždy pouštěla domů neprojevil zájem,,,,,ani se neomluvil,nic.Ted to udělal poprvé a já si toho cením.Doufám,že i on ted ví,že už nejsem ta měkkota a že bude muset chtít vše změnit,,,,nespěchám na něj,jen chci aby pomalu přivykal na to,že bude mít určité povinnosti a rspekt.Jinak se rozloučíme,,,podotýkám,že kdyby mi neřekl sám,že přestane a neomluvil se,tak bych ho domů nepustila.Uvidíme jak se to bude dál vyvíjet.Bavila jsem se s ním asi před hodinkou o tom,že tu má jen rodinu,že kamarádi mu jen dopomohou společně s drogama do pekla,,,že už pak není cesty zpět,,,také to,že si muž zaslouží obdiv,,,je to vyjímečný člověk a velice tolerantní a chápající.Nevím jestli jsem vám řekal,že syn je jen můj,,,,vzal si mě když mu bylo 5 let,,,,a i to jsem mu řekla,že pro něj udělal mnoho a i nadále mu není jedno co je s ním,,,jinak by toto vše 3 roky mlčky netrpěl,že by ho nehledal po venku a neplatil za něj vše to co už syn promrhal,,,včetně 55 tisíc za soud atd.Asi to syn už pochopil dříve,,,,ví že by to ani vlastní otec netrpěl a ted syn pochopil,že je možná charakterově lepší než já,,,cítím dnes velkou úlevu a doufám že ta chvilková radost nepomine hned jen tak,,,blíží se vánoce a období radosti ze svátků a já bych nechtěla trávit vánoce bez celé rodiny a ve stresu,,,,,neříkám,že synovi vše doslova věřím,ale chci dát člověku šanci když projeví zájem.V opačném případě by to asi skončilo,jak jsem si předsevzala.Zatím vše co jsem vám chtěla napsat a určitě vás budu informovat jak se věci vyvíjejí.Moc vás zdraví a přeje vše dobré Alena.
Odpověděl:
Dobrý den Aleno, děkuji Vám za Váš dopis. Věřím, že to pro Vás muselo být moc těžké, vidět svého syna v takovém stavu. Ale i já doufám, že to přinese nějaké výsledky. Snad teď opravdu ví, že si nenecháte všechno jen tak líbit a že máte sílu se mu postavit. Vypadá to, že něco takového skutečně potřeboval, už jen podle toho, jak se vyjadřoval k Vaší výchově Alenky i své vlastní. Přesto si nemyslím, že by chyba byla pouze ve Vaší "lidskosti", jak píšete. Spíš to bude víc věcí dohromady, a když to začnete pomalu rozmotávat, uvidíte, že ta chyba není rozhodně jen na Vaší straně. Určitě je fajn slyšet také synovu omluvu z jeho vlastní iniciativy, zvlášť když je to v podstatě poprvé. Oceňuji, že jste si s ním hned sedla a dala mu jasná pravidla, co a jak se bude doma dít. Jen mě tak ještě napadlo k těm pravidlům - čím jasnější a konkrétnější je dáte, tím lépe se budou moct "kontrolovat". To, jestli se stýká nebo nestýká s kamarády asi neuhlídáte. Ale jestli třeba chodí domů v předem domluvený čas, o tom se diskutovat moc nedá. Taky je užitečné mít spolu předem domluvené sankce za nedodržení, a to na obě strany. Myslím tím, že i Patrik by mohl mít nějaké požadavky na pravidla i na Vás. I já si myslím, že to je veliký pokrok, moc Vám gratuluju k tomu všemu. Z toho, co mi vždycky napíšete mám dojem, že to fakt zvládáte. Přestože to jsou asi těžké chvíle. Tak jen tak dál, ať se daří čím dál líp a ať se Vám daří důsledně dodržovat všechna vaše stanovená pravidla. P.S. Teď tady na poradně celý příští týden nebudu, tak jen abyste věděla, proč na Vaše dopisy nebudu moct reagovat. Doufám, že se to pomalu ale jistě začne všechno lepšit... Ráda se dozvím, jak se věci vyvíjejí. Mějte se.
Zpět