Zjistila jsem, že syn bere zřejmě drogy. Co s tím? Jak se zachovat?
Marta
Před půl rokem jsem našla u syna (20 let) marihuanu. Jsem docela tolerantní člověk, takže jsem v tomhle dál nepátrala a myslela jsem, že časem ho to přejde a spoléhala jsem na jeho zdravý rozum. Vždycky byl typ člověka, který o sebe pečovat, rád se oblékal, líbil se okolí atd atd. V tomhle směru došlo ke změně, je lhostejný ke všemu, nemá zájem o nic, dokonce ani o sport, který ještě před rokem miloval a žil pro něj. Při praní prádla jsem u něj v kapse kalhot našla ampuli - plastovou. Vypadala jako malá nábojnice se špuntem. Uvnitř byl nahnědlý (bílo-hnědný-světlý) prášek. Ampule byla prázdná, ale na stěnách trošičku zbylo. Chuť to mělo nahořklou. Rád se účastní techno party, takže přístup k tomu má. V poslední době stále, ale opravdu stále spí, je nevrlý, vznětlivý atd. Vzhledem k tomu, že před měsícem nastoupil na vojnu má u sebe pořád peníze. Tvrdí, že má z vojny vycházku, přijde domů a během 5ti minut je fuč, vrátí se druhý den a spí a spí. A je jedno jestli je pátek nebo úterý. Na existenci ampule jsem se ho zeptala, reakce byla šílená, řval, výbuch hněvu atd. Tvrdí, že to byla soda. Nevím jak dál. Prosím všechny, kteří mají zkušenost, poraďte mi. Jak postupovat? V klidu si s ním promluvit nelze. Téma zůstalo zavřeno s tím, že se jedná o sodu, on se urazil a víc se o tom nebavíme. Prosím, poraďte kam se obrátit nebo zjistit, je-li pravda co si myslím. (doufám, že jsem hysterka já a plaším zbytečně.)
Odpověděl: Tomáš Harant
Dobrý den, no tak to je pro Vás dost nepříjemná situace. Chápu, že by jste ráda nějakou jistotu.... Žádná ale zatím není. Bohužel, na dálku nijak nezjistíme o jaký prášek jde.... I když ono to není zas až tak důležité. Mnohem důležitější je, že máte o syna, který se chová nějak jinak než kdysi (což může, ale nemusí ukazovat na braní drog) strach. Navíc poté, jak se zachoval když padla řeč na ampuli... Co ale s tím? Asi nezbude, než počkat na to, až si budete moci v klidu pohovořit. A nemusí to být jen o drogách, které za tím mohou, ale nemusí být. Můžete se bavit o chování které Vás znepokojuje, o strachu, který o syna máte... Máte problém, tak proč ho dusit v sobě... Samozřejmě, pokud jste jeho živitelkou a sdílíte společnou domácnost, můžete si vzájemně stanovovat hranice společného soužití. A pokud Vám něco vadí.... To bych prozatím volil spíše než kontrolu a hledání důkazů. I kdyby se jasné důkazy našly, co pak? Napište co Vás k tomu napadá a jak se věci vyvíjejí. Zkusíme ještě na něco přijít. Držte se a hezký den.
Zpět