Pro paní Janu Justinovou
Rozára
Dobrý den, Jano, dlouho jsem se neozvala a ani Vám nepopřála krásné velikonoce, dělám to se zpožděním, ale přece - krásné jarní svátky! Možná si na mě pamatujete, možná ne, zkusím se Vám připomenout - psala jsem Vám o mém klukovi, se kterým žiju, nemůže najít práci kvůli svému minulému životu, o jeho "chutích" na drogu.....došli jsme tak daleko, že jsem s ním pro ty drogy nakonec šla. Byli jsme na diskotéce, dali jsme si pití a té mojí lásce se to v hlavince tak pomotalo, že mi začal tvrdit, že je chlap k ničemu,že nechodí do práce, že ho živím, že mi ničí život, že musí odejít, že mi bude bez něj líp, myslím, že byl v té chvíli hodně psychicky na dně....a že kdyby teď našel nějaký drogy, tak že si dá. Naštěstí se mi z toho nohy nerozklepaly a houkala jsem na něj, že když je teda taková baba (já mu to teda řekla úplně jinak a dost vostře, ale to se teď stydím napsat :o)) tak že teda máme u sebe čtyři stovky, tak jdeme koupit "za čtyři sta". Tak jsme se otočili a šli. Celou tu cestu jsem na něj mluvila, nekřičela jsem, nebrečela jsem, jen jsem mu pořád připomínala, jakou z něho měli radost v komunitě, když jsme tam byli, že přece nepodestýlal králíkům nadarmo, ať si představí ty lidi, který zklame a kterým udělá radost, že to ON nevydržel. Na mě ať se klidně vykašle, ale že musí dělat věci pro sebe. A že když si kopal osm let pořádnou jámu, tak nemůže čekat, že se ze všeho vyhrabe za dva roky. A že je moc lehký jít a "dát si" a moc těžký se těm problémům postavit. No dopadlo to tak, že jsme došli asi po čtyřech hodinách domů a ze všeho usnul. Druhý den jsme jeli k mým rodičům, k bráškovi a byl to moc příjemný den na jehož konci byl ten můj miláček šťastnej, že si "nedal" a že už se nenechá o takový všední obyčejný věci drogou okrádat. A šel na Sananim na konzultaci. A myslím, že mu to moc moc moc pomohlo. To bylo na začátku března. Dneska už má práci, a ikdyž nadává :o), tak je za ni rád. Navíc má to, co vždycky chtěl. Pevnou pracovní dobu, fyzicky náročnou práci, po který se unaví a je spokojenej. Hlavně sám se sebou, a to je moc důležitý. Byli jsme teď o Velikonocích na pouti. Vystřílel mi růže a plyšáky. Holky se mi po něm otáčely...a já jsem pořád tak zamilovaná, jako poprvý a jsem na něj HROZNĚ MOC PYŠNÁ. Tak jsem se Vám vypovídala. Doufám, že to má všechno začátek a konec, snad se v tom vyznáte. Zdravím Vás...:o) Rozára
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den, nejdříve děkuji za přání k Velikonocům, i Vám přeju hezké jarní dny. Ani nevíte, jakou jste mi udělala tím dopisem radost. Na poradně neexistuje nic lepšího, než když dostane člověk zprávu, že už je všechno dobré, funguje to, a že ten druhý už jeho služby nepotřebuje, jen se chtěl podělit o svou radost. Myslím, že jste na té diskotéce zafungovala výborně, to je vidět i z výsledku. To, že přítel brblá nad prací, to se prostě musí, ne? Doufám, že Vám to tedy všechno bude klapat takhle dál a podaří se Vám stejně úspěšně vyřešit všechny - snad mnohem menší - případné problémy, které by se objevily. Mějte se krásně a hodně spokojených, společně prožitých dní. Jana
Zpět