Brácha II - Eva Geblerová
Sculy
Dobrý den, moc vám děkuju za odpověď. Určtiě příteli vyřídím, aby nepřeceňoval svý síly. Ale jak píšete...po tom co prožil je opatrenej. Jsem si jistá, že se nehodlá vrátit k dřívějšímu životu. Taky vím, že když člověk sám nechce, tak nepřestane. Proto jsme se dohodli, že se pokusí získat jeho důvěru a snad se mu povede bratra z týhle cesty dostat. Máte pravdu, dřív jsme mívali moc hezkej vztah. Všechno se to zhatilo tím, že jsme se přestali vídat. Dost se od tý doby změnil. Po pravdě, ani jsem si toho dlouho nevšimla - nový kamarádi, muzika, styl oblíkání... Kámen úrazu asi bude v tom, že jsem mu přestala rozumět. Mám jinej hudební vkus, ten jeho(anarchistickej) moc nemusím, oblečení odpovídá tomuhle přesvědčení, taky učes a všechno kolem. Asi pochopil, že se mi to moc nezamlouvá. Už nějakej čas se pokouším navázat přes tyhle věci kontakt, ale nedaří se:o( Kdykoliv cokoliv potřebudje a já jsem po ruce, ráda mu pomůžu, poradím. Nejspíš si ale myslí, že jsem ho odsoudila. Budu se ale dál snažit a doufám, že mi přitel pomůže. Třeba se k němu dostane blíž a brácha najde oporu v něm. Ještě jsem se ale chtěla zeptat, jestli je dobře to neříct rodičům. Přehrávám si v hlavě situace, co by se asi dělo, kdybch jim to řekla. Táta by tomu asi nechtěl uvěřit a máma by začala hysterčit, takže myslím, že má přítel v tomhle pravdu. Ale ráda bych znala váš názor. Děkuju taky za telefonní číslo. Určitě se ho pokusím bratrovi ve vhodný situaci předat. Sculy
Odpověděl:
Dobrý den Sculy, jsem ráda, že se na to celé díváte tak rozumně. K tomu, co píšete o Vašem vztahu s bratrem: napadlo mě, že je docela přirozené, že se každému líbí jiný hudební styl (a je také velmi časté, že od hudby se odvíjí i "životní styl"), a tak když se pokoušíte navázat přes tyhle věci kontakt, a nedaří se, zkuste ten kontakt navázat přes něco, v čem se právě shodnete. Co se týká otázky říct či neříct rodičům, je mi jasné, že je to asi těžké rozhodování. Na jedné straně bratr, na druhé rodiče... Bohužel neexistuje jasný recept: udělejte tohle a stane se tohle a bude to vše OK. Rozhodnout se musíte sama. Můj názor je takový, že pokud rodiče nemají zatím důvod se znepokojovat (neztrácí se doma věci, nejsou nějaké velké konflikty, apod.), je asi lepší pokusit se to s ním řešit mezi vámi (Vy, přítel, bratr). Když ale uvidíte, že se rodiče trápí, neví, co se děje a příp. třeba i něco tuší, stálo by za to zauvažovat nad posílením vašich řad. Moc Vám držím palce, aby se Vám podařilo navázat znovu kontakt s Vaším bratrem. Držte se (a nabídka kontaktů platí stále). Zdravím Vás i Vašeho přítele. P.S. A z čeho usuzujete, že si Váš bratr myslí, že jste ho odsoudila?
Zpět