Zavisla Mamka
A.F.
Dobry den, chtel bych se zeptat, co mam delat. Mam zavislou maminku na praskach na spani - stillnox, bere jich denne myslim si snad i 10. Protoze krabicka po 20- ti ji vydrzi max 3 dny a shani nove. Bohuzel si neuvedomuje ze je zavisla. Zacina byt dost agresivni kdyz je nema, vulgarni a napada chudaka otce ktery se ji snazi z toho dostat. Jako rodina sme zoufali, nevime co uz mame delat, mame o maminku strach. Je velice vynalezava a dokaze si prasky i pres zakazy v nemocnicich a v lekarnach obstarat. Jak postupovat? Jak dostat takove cloveka na leceni, Dekuji
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, A.F.,
děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Bohužel, dostat na léčení někoho, kdo si žádný problém neuvědomuje, je velmi obtížné. Nemluvě o tom, že úspěšnost vynucené léčby bývá velmi malá. Co byste ale jako rodina mohli, je pomoci mamince uvědomit si svou závislost. A to hlavně svým přístupem k jejímu chování a způsobem, jakým budete s maminkou komunikovat a konfrontovat ji s následky jejího chování.
Sám asi víte, že celý problém nevznikl ze dne na den. I to bývá důvod, proč si někteří lidé žádné problémy dlouhou dobu nepřipouští - jsou zvyklí se svou závislostí fungovat ne jen řadu měsíců, ale často i let, aniž by nějak dramaticky narazili. Pokud je někdo na problémy upozorňuje, často je to také pomalu a postupně. Zároveň okolí velmi rádo podlehá ujištěním a drží se případných krátkých období zlepšení jako jistoty, že je po problému. Ten se ale často po krátké době vrací a jeho intenzita roste.
Chci tím v zásadě říct, že by nejspíš bylo dobré obrátit se na nejbližší poradnu pro rodiče a blízké uživatelů návykových látek a situaci s nimi probrat podrobněji, i se všemi souvislostmi, které vás napadají. Služby poraden jsou poskytovány diskrétně a často zcela zdarma.
Do poradny můžete zajít sám, ale výhodné by bylo, pokud byste byli v přístupu k mamince a jejím potížím s léky jako rodina jednotní. Často je to tak, že se kolem závislého člena rodiny vytvoří zvláštní prostor výčitek, pocitů viny, bezmoci ... v zásadě se v začarovaném kruhu závislosti točí i ostatní členové rodiny a hovoříme o tzv. spoluzávislosti. Závislost pak ničí ne jen toho, kdo užívá (a ten si ničení sebe samého často ani neuvědomuje), ale hlavně jeho nejbližší. Předpokládám, že vaše rodina si právě něčím takovým prochází, nebo se pletu? Pokud to tak je, pak právě návštěva poradny může pomoci tento začarovaný kruh nahlédnout a přerušit. Nicméně nebývá to jednoduché. Člověk si často uvědomí své vlastní pocity viny a bezmoci, ale i vzteku a zloby. To vše k situaci neoddělitelně patří. Začátek změny maminčina chování a uvědomění si potíží tak může být ve změně postoje a přístupu rodiny - tedy vás a vašeho otce.
Obecně mohu doporučit držet se v rozhovoru s maminkou popisu toho, co vidíte a čeho si všímáte - tak jak to píšete sem do poradny. Popisujete, že maminka spotřebuje krabičku léků za dva dny, bývá agresivní a vulgární, napadá otce. To vše by od vás mohlo zaznít, aniž byste s ní dál pokračovali v dohadách o tom, čí je co vina a nechal se zatáhnout do hádek. Mluvit můžete o svých pocitech - strachu, obavách, co s ní bude, že někomu nebo sobě ublíží, smutku, že jí ztrácíte atd. Někdy stačí pár vět a nechat vše být, a následně se k situaci vrátit - držet se popisu, případně svých pocitů, nezabíhat do vydírání, obviňování nebo ultimát, která nikam nevedou. Další rady, jakých se můžete držet při hovoru s maminkou, najdete zde (nalistujte si desatero v druhé polovině článku).
Stejně tak by mohlo pomoci začít se soustředit na sebe - postarat se tedy o to, aby vás (a otce) maminčina závislost co nejméně ovlivňovala a ničila, nezapomínat na to, že život je fajn a užívat si v něm i to hezké (sportovat, chodit ven, do divadla, mezi přátele apod.), maminčin problém nezakrývat a směrem k okolí ani k mamince se netvářit, že se nic neděje, ale také se tím nenechat semlít, a možná se i zamyslet nad tím, kde jsou vaše vlastní hranice (co si necháte od maminky líbit a co už je pro vás nepřijatelné - např. budete jí pomáhat shánět léky, budete s ní, když bude vulgární a nebude se ovládat, nebo raději odejdete?) a ty samé otázky by si mohl položit i otec. Přeci jenom to vypadá, že nejvíce v kontaktu je s ní právě on, nebo se mýlím?
Snad tedy alespoň takto. Uvědomuji si, že možnosti pomoci takto na dálku jsou přeci jenom omezené. O vás a vaší situaci s maminkou vím opravdu jen velmi málo a mohu se tak snadno plést. I z toho důvodu věřím, že by bylo vhodnější obrátit se na poradnu. Pokud by vám tato možnost dávala smysl, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná, poslala bych vám kontakty.
S pozdravem a přáním hodně sil,
Gabriela Minařík.
Zpět