Pervitin
Dost
Dobrý večer,můj 17tilety syn téměř půl roku šňupe pervitin v březnu mu bude 18let,dřív hulil trávu teď již od Vánoc s námi nebydli protože došlo u nás doma je dvoum fyzickým atakům a výhrůžkám že zabije svého otčíma že mu rozdupe hlavu v té době sám mě požádal o pomoc tak jsem zavolala na podané ruce v Prostějově kde se on sám domluvil na schůzce na kterou ale už nešel prý ji nepotřebuje že není závislý dále jsem byla na odpočinek paní mi vše vysvětlila a jelikož syn ukončil v září studium sám a dobrovolně prý ho škola nebaví že bude pracovat nastoupil ale tam dlouho nevydržel tak že uz je to prakticky na něm a že já s tím nemůžu nic dělat syn od Vánoc bydlí u své přítelkyně ale každý den je se svým kamarádem který je na pervitinu velmi dlouho a navíc pohybuje se mezi fetaky,přestal chodit do práce úplně ani na pracovní úřad se nenahlásil jsem s ním v kontaktu,něco mu řeknu tak mi odpoví že je úžasný brát pervitin myslíte že mu vůbec dojde že dělá něco špatné a má šanci se z toho někdy dostat vím že musí chtít on sám jediné co nechápu proč rodiče nemají větší možnosti nechat je prostě léčit bez jejich svolení co můžu ještě udělat aby se vzpamatoval zkusila jsem vše dřív jsme měli úžasný vztah vždy byl rozumný a moc hodný ke mě je stále hodný ale když s ním mluvím připadá mi hloupější min chápe můžete mi poradit dekuji
Odpověděl: Jana Justinová
Dobrý den,
vím, že se to strašně těžko přijímá, ale teď je to opravdu hlavně na něm. Vy můžete dělat hlavně to, že mu nebudete braní usnadňvat tedy nijak, ani vzdáleně, mu nepomáhat v tomhle životním stylu, nepůjčovat mu peníze, netahat ho z průšvihů apod. A také o sebe pečovat tak, aby až se rozhodne přestat a bude opravdu stát o Vaši pomoc, tak jste na to ještě měla síly. Ta chvíle jistě nastane, někdy to bohužel trvá dlouho, ale často i nechtěnou "zásluhou" rodičů, kteří v dobré víře, aby to s dítětem špatně nedopadlo, mu vlastně tak trochu umetají cestičku a braní je pak stále hlavně zábava. Zkuste to tedy vydržet, hlavně až přijde první propad a bude Vám plakat, že se něco děje. Nedobrovolné léčení je možné jen u nezletilých, ale ani tam nebývá moc účinné, bohužel se často nepodaří děti přesvědčit, že život bez drog je lepší než s nimi.
Přeji hodně sil a trpělivosti! Kdykoliv se ozvěte, když budete potřebovat,
s pozdravem
Jana Žáková
Zpět