Chci pomoct dceři
Marty
Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o pomoc. Mám dceru, která loni oslavila 18. narozeniny. Sám jsem se stal otcem ve svých 17, ale tehdy jsme s přítelkyní (později manželkou) zvládli nečekanou situaci na jedničku a zařídili jsme, tedy doufám, pro dceru hezké dětství. Bohužel manželka zemřela, když bylo dceři 8. od té doby jsem ji vychovával pouze já s výpomocí mých a manželky rodičů. S dcerou máme bezvadný vztah, jezdíme společně s mojí současnou přítelkyní na výlety, nemáme před sebou zbytečná tajemství. Před pár dny jsem doma na zemi našel malý průhledný sáček s bílým práškem, vypadalo to jako cukr, a v sáčku bylo ustřižené krátké brčko. Tak nějak jsem vytušil, o co jde, a modlil se, aby pro to dcera měla nějaké jiné vysvětlení. Dceru jsem tím pochopitelně zaskočil, řekla mi, že jí to muselo vypadnout, když se doma přehrabovala v kabelce. Věřím jí, že mi řekla všechno na rovinu, přiznala, že asi dva měsíce příležitostně užívá pervitin, kdy za poslední měsíc měla 3-4 gramy. Užívá ho šňupáním z toho brčka. Také mi řekla, že si vždycky koupí třeba půl gramu a ten postupně během dvou dnů vyšňupe a pak si dá zase pauzu, aby jí zregenerovalo tělo. Řekla mi, že na tom není závislá a že to užívá jen pro zábavu, jako lidi užívají alkohol. Také mi řekla, že pokud si to nepřeji, pervitin brát nebude, dokud bude bydlet u mě, ale v budoucnu by si ho prý ještě chtěla někdy dát. Chci se zeptat, jak moc silné jsou ty dávky, co jsem popsal? Může být už závislá a nevědět o tom? Nemohlo to na ní zanechat následky, i když s tím teď přestane? Jak poznám, že ho nepřestala užívat? Říkala, že jí potom občas hodně bolí hrudník. To je u pervitinu normální? Něco jsem si o tom přečetl a překvapilo mě, že se dá pervitin šňupat, myslel jsem, že se užívá pouze nitrožilně. Dá se v nejhorším případě dcera hospitalizovat bez jejího souhlasu na nějakou léčbu? Jsem zoufalý, budu rád za jakékoliv informace. Hlavně mám hrozný strach o dceru, jestli už jí to nemohlo nějak nenávratně ublížit nebo poškodit, i když slíbila, že ho již nebude brát. Děkuji za odpověď, Marty
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, Marty,
děkuji vám za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte.
Vypadá to, že máte s dcerou hezký a upřímný vztah, kdy můžete mluvit o všem narovinu, bez lhaní. Soudím tak i podle toho, že vám nejspíš řekla o pervitinu pravdu. Vy jste ji zaskočil objevem, ona vás pravdou, ze které vyplývá, že asi 8 dní z posledního měsíce užívá šňupáním pervitin (4g, denn 0,5g). Musel jste být vystrašený a v šoku, nebo se pletu?
Netuším, jak jste reagoval. Slyšela od vás to, co píšete sem do dotazu? Zeptal jste se jí na podrobnosti ohledně užívání? Jak vypadá zmiňovaná zábava na pervitinu? Podle čeho by poznala ona nebo vy, že už něco není v pořádku? Zná někoho takového? Říkám si, že by bylo možná dobré se jí na podobné věci doptat, a zkusit si i sám pro sebe sehnat relevantní a spolehlivé informace. Zároveň byste mohl mluvit o tom, jak se cítíte - máte o ní strach, o její život, zdraví, aby to na ní nezanechalo následky, nechcete něco pokazit a zanedbat. Nechcete, aby pro ní zábava byla spojená jen s pervitinem.
V tuto chvíli se u dcery nejedná o závislost (ve smyslu lékařské diagnozy) a hospitalizace pro závislost je zcela mimo diskusi. Nicméně vaše obavy jsou na místě a pochopitlné. Jste rodič, dceru máte rád, záleží vám na ní a na jejím životě a budoucnosti, a i když jste poměrně mladý rodič, sám nejspíš máte k drogám velmi daleko. O to větší asi bylo i vaše překvapení. Chápu to dobře?
Pervitin je droga, která zintenzivňuje prožívání, nabuzuje tělo na vysoký výkon (pohotovostní režim - příprava na útěk nebo útok), zrychluje myšlení, vnímání, reakce, dává pocit energie, sebevědomí, síly, při větším dávkování a intenzivním užívání bez pauz mohou lidé halucinovat, trpět bludy. Někteří lidé na ní vydrží dlouho tančit, vydávat energii, nepotřebují pít, jíst, spát. Někteří si užívají sex, jiní společnost, někteří se naopak plně soustředí na nějakou činnost. Po vyprchání účinku si tělo vybírá daň - lidé dospávají, jedí, mají špatnou náladu, málo energie i chuti něco podnikat - mluví se o tzv. dojezdu.
Obyčejný život a obyčejné zážitky jsou ve srovnání s prožíváním třeba i toho samého pod vlivem pervitinu prostě nijaké, šedivé a nudné. A to je právě to, co lidi vede k tomu, že se k užití opakovaně vrací. Je to vlastně rychlá a poměrně levná zkratka k pocitu sebevědomí, štěstí a úspěchu. A pro některé se tak zábava stává bez pervitinu nepředstavitelná.
Na stranu druhou je pravda, že spousta mladých lidí se dnes s drogami během svého života setká a nemalá část s nimi nějakou část života i experimentuje. Vy jste dceru vychoval, jak nejlépe jste mohl a uměl, nyní je dospělá a je na ní, co bude dál. Vašim obavám rozumím a chápu je. Jste otec, který dceru vychovával velký kus života de facto sám, máte ji rád a záleží vám na ní. Neumím si představit, že by vám bylo jedno, co s ní bude. Ale teď už není ve vaší moci ji před drogami chránit, nebo ji zabránit dělat věci, pro které se rozhodne. Je to její život, její rozhodnutí, její zodpovědnost. Už je ve věku, kdy ji ani nemůžete bez jejího souhlasu nechat hospitalizovat. Nezbývá asi, než jí důvěřovat. A snažit se udržet prostor pro otevřenost, doptávat se, zjišťovat si informace, ale nesoudit, a zároveň se nebát jasně říct, že s užíváním nesouhlasíte.
Až opadne první šok a nastudujete si nějaké informace, mohli byste spolu mluvit o tom, co vlastně s dcerou pervitin dělá, jestli je to skutečně jen zábava, nebo jí v běžném životě nebo kontaktu s lidmi něco chybí, že to pak hledá u pervitinu. Zajímavý je i sám fakt, že dceři balíček doma vypadl - nějak nevěřím na náhody a říkám si, jestli sama nechtěla, abyste si jí všiml?
Sám asi dobře víte, že nátlak, přesvědčování, ultimáta nebo výhružky nefungují. Naopak pomáhá upřímnost, mluvit o svých pocitech, zkusit nastavit doma pravidla, která budete dodržovat a které lze snadno kontrolovat (tj. spolehlivost, dodržování dohod, plnění svých povinností apod.). Často právě porušování těchto pravidel a nespolehlivost bývají první známkou vážnějších potíží. Stejně tak můžete mluvit o změnách, kterých si všimnete (pokud si jich opravdu všimnete) - držte se v tu chvíli popisu, vyhýbejte se předpokladům a doměnkám, že vše souvisí s pervitinem. A nezapomínejte, že život je pořád fajn a dopřejte si spolu i nějaké hezké zážitky.
Zde přidávám odkaz na rady, jak vést s dcerou konstruktivní rozhovor. Zde najdete podrobnější informace o stimulantech a pervitinu. Pokud byste rád mluvil o situaci s odborníkem, můžete se obrátit na nejbližší poradnu pro rodiče a blízké, v Praze bych vás odkázala na naši poradnu. Není-li pro vás Praha dobře dostupná, napište, která větší města máte v dosahu, poslala bych vám kontakty. Služby poraden jsou poskytovány diskrétně a zdarma.
Plně si uvědomuji, že je těžké radit takto na dálku, bez znalosti všech podrobností. Některé rady se snadno napíšou, ale člověk často netuší, co si pod tím představit, nebo jak v danou situaci nevybouchnout a vše ustát. I proto budu ráda, když napíšete, jestli vás nějaká část odpovědi oslovila, případně jak se situace vyvíjí dál.
S pozdravem a přáním hodně sil a trpělivosti,
Gabriela Minařík.
Zpět