nabídka pro "otázka" ze dne 12.7.2002, autor:I.a., odpovídal dr. Minařík
máma
Byla jsem ve stejné situaci, jako maminka oné 17.leté dívky (moje dcera taktéž 17, tvrdé drogy, délka braní cca 3 roky). Ráda bych jí nabídla své zkušenosti, je-li to možné, předejte jí - prosím - můj e-mail. Ve své "mámovské praxi" jsem si ověřila pravdivost slov dr. Minaříka. A přidala bych k nim ještě něco hodně podstatného: mámy (a tátové) začněte myslet na sebe (jinak se zhroutíte a droga vás pozře) - prostě: zachraňte se rodiče!!! Pracujte ještě víc než dosud, jeďte na dovolenou, "ničte" si tělo sportem, jděte do kina - jde to!!! Naberete tak sílu a navíc svému dítěti ukážete, že VY chcete žít. Možná tahle vaše akce se pozitivně odrazí i na dítěti, možná ho přivede k zamyšlení, možná si uvědomí, že i ono by chtělo dělat to, co děláte vy, jenže droga mu to nedovoluje. Dítěti, i když se budete stavět na hlavu, abyste ho léčebnami a spol. dostali od drog, nepomůžete, pokud samo opravdu nebude chtít něco udělat se svojí situací (dcera se léčila třikrát, z toho dvakrát dobrovolně, a stejně selhala). Buďte tvrdí, i když uvnitř duše budete brečet, nenechte se zviklat rádoby hezkými sliby (které tak chcete slyšet). Smiřte se s tím, že droga je silnější než vy. Smiřujte se i s tím, že vám může dítě vzít definitivně... máma
Odpověděl: Jakub Minařík
Tady je ten mail:
test_rozova@mbox.vol.cz
Jinak myslím, že s mámou souhlasím. Když dítě bere drogy je to těžké a ještě těžší je myslet v téhle situaci sám na sebe a současně myslím, že to je velmi důležité. Možná mnohem důležitější, než si umíme připustit.
Zpět