PORADNA PRO RODIČE A BLÍZKÉuživatelů návykových látek

Motivace k abstinenci

XXX

Dobrý den, před nedávnem jsem u přítele našla pervitin. Po chvíli zapírání se přiznal k užívání cca 2 měsíce. Hodně jsme se hádali, určitě si tím pomáhal i kompenzovat stres, taky už 2 měsícem čekáme miminko (jeho první), ještě spolu vychováváme moji dceru. Na miminko se těší jen má strach jestli to zvládne. Moc dobře vím o jeho drogové historii, ale netušila jsem, že se k tomu vrátil. Hodně mě to vzalo, samozřejmě slíbil, že se na drogy už ani nepodívá. Jenže těžko slovům věřit, hodně mě to vzalo, v zoufalosti jsem hodně plakala. Sám si uvědomuje, jaké to má důsledky na náš vztah a myslím si, že mu to je upřímně líto. Jen nevěřím, že to bude dobré a nedokážu mu věřit, že se k tomu nevrátí (třeba když se pohádáme). Největší problém je v naprosté dostupnosti pervitinu v okolí, sousedi i jeho rodina jsou závislí. Má možnost kdykoliv vše mít. Ale vím, že se chce kvůli nám snažit. Nevím, jak ho motivovat více, mám s ním o tom častěji mluvit, ptát se na jeho náladu, jak vše zvládá, či se k tomu nevracet? Trápím se pořád dál, ví, že se o něj moc bojím, ale mluvit o tom dále už moc nechce. Také jsem si všimla, že má nyní divně podrážděnou náladu, říkal že to chvíli asi mít bude. Opravdu nevím. Chci aby to bylo pryč, každopádně mu nemůžu zakazovat styk s rodinou a nemůžu být stíhačka. Chci pro náš vztah udělat maximum. Pokud mi k tomu můžete něco napsat, nějakou radu, budu Vám moc vděčná.

Zpět