před krachem manželství - užívání THC
Chycoy
Dobrý den, Prosím o pomoc ohledně řešení problému s užíváním marihuany u mého manžela. Manžel je uživatelem již 14. let. Krom několika krátkých přerušení v důsledku "nedostupnosti" konopí, je nepřetržitým uživatelem. Před 14-ti dny se situace natolik vyhrotila, že jsem požádala manžela, aby se odstěhoval a šel na léčení. Slíbil, že ihned přestane, ale já mám podezření, že v užívání i tak pokračuje - neodpovídají abstinenční příznaky, které u něho znám. ( nespavost, bušení srdce, deprese, nechutenství, nervozita aj.) Naopak, spí dobře, je ochotný, sdílný. Sem tam - hlavně zrána je podrážděný a slovně agresivní, ale takový byl i při každodenním užívání. Podle něj nyní kouří normální tabák, který si balí, takže nemám potvrzení o pravdivosti jeho slov. Ale intuitivně cítím, že neabstinuje. Jsem velice unavená, mám 4. děti a najednou cítím, že bych je měla chránit. Život se u nás na několik let zastavil. Manžel po celou dobu manželství (skoro 7.let) žil jen pro kouření a nikam jsme nejezdili, nežili rodinným životem - často se propadal do depresí - což mělo vliv i na jeho práci. Nejvíce mne bolí, že je velice kritický, až destruktivní. Nemá radost ze života, nelíbí se mu lidé a jejich jednání, náš dům, naše prostředí, naši přátelé, jeho práce, má práce... Nic a nikdo mu nejsou dost dobří. Ke mne a k dětem se chová velice kriticky, znevažuje naše rozhodnutí, naše názory. Po léta mne držel v izolaci, nesouhlasil s mým nástupem do práce po RD. Kvůli jeho narážkám a negativismu jsem jednu práci, do které jsem chodila moc ráda, opustila a vrátila se domů, abych o něj zas pečovala. Stejně mu to nebylo dostatečně dobré, kritizoval mou péči o děti, vaření, i to, jak přemýšlím a jednám. Chci z tohoto kolotoče pryč, mé myšlenky jsou z 95% u manžela a jeho nálad a kritiky. On je velice inteligentní a ví, jak na mne. Na druhou stranu dokáže během dvou minut svůj názor úplně obrátit. Nevyznám se u v něm. Nic u něho není trvalé. To, co povolil, za týden obrátí a zkritizuje. Svou podmínku, aby se šel léčit myslím vážně. Nechala jsem ho doma jen ze soucitu a z důvěry, že mu za to budeme stát. Že to s ním vše zase projdu, hlavně, že abstinence bude probíhat naposledy a bude z toho po čase venku a život se celé rodině zlepší. Ale abstinenční příznaky nemá a já tuším, že není čistý. Prosím, jak se mám v takové situaci zachovat? Jde mi hlavně o děti, velice trpí jeho náladami a názory. Jeho pětiletá dcera (ostatní děti mám z předchozího manželství) ho má neskonale ráda, i když se jí v podstatě moc nevěnuje, neboť mnoho času prosedí jen tak u pc a na rodinné dění nereaguje. Za půl roku si dcerka všimne, že tatínek "nefunguje" a já tomu chci opravdu předejít. Bohužel nemohu nikterak prokázat, že v užívání manžel pokračuje, jen vím, že vše "jde" u něho stejně jako dříve. Děkuji Vám za pomoc a odpověď. S díky za celou rodinu. KP
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Chycoy,
díky za důvěru i za dotaz.
Z dotazu je zřejmé, že jde o komplikovanou situaci, kdy skutečně vážně uvažujete o odchodu od manžela. Zdá se, že jste odhodlaná dát manželovi ultimátum - buď se půjdeš léčit, nebo se odstěhuješ. Chápu to dobře? Nebo dokonce už něco takového i zaznělo?
Manželovo chování, které vás mrzí jak vůči vám, tak vůči dětem, přisuzujete dennímu užívání marihuany. Možná souvisí i s jeho vlastními psychickými potížemi, nespokojeností se životem. Nicméně sám nic nemění a o změnu se nesnaží. Osobně mám pocit, že je jedno, jestli je za tím marihuana, nebo není. Jde hlavně o to, jak se chová. I kdyby nehulil, jeho chování vám bude dál nepříjemné, je to tak?
Rozhodnutí, jestli hulit, nebo ne, je na manželovi. Stejně tak je na něm, jestli se rozhodne v případě psychických potíží vyhledat psychologa. Vy jste mu jistě už několikrát dala najevo, co vám na jeho chování vadí, nebo ne?
Stejně tak i vy se můžete rozhodnout, za jakých okolností s ním budete a za jakých nikoli. Možná se nezměnilo od doby, kdy jste se potkali, pokud jde o hulení, nic moc. Ale vy můžete stejně jako on jednoduše změnit názor a rozhodnout se, že nechcete být s někým, kdo je negativistický, kritický a nestabilní, s kým jednoduše nejste šťastná. Vypadá to, že jste po letech sebrala odvahu a rozhodla se s tím něco dělat. Na to máte ne jen právo, ale také můj respekt, že jste to vůbec udělala. Nebylo to určitě snadné!
Umím si představit, že vám nemusí být z celé situace vůbec dobře. Možná by bylo snadnější mít v ruce důkaz, že manžel hulí, ale je to vlastně vůbec potřeba? Možná jste také na celou situaci sama a nemáte nikoho, s kým byste mohla o všem promluvit. Pokud je to tak, navrhla bych, abyste se zkusila obrátit na poradnu pro mezilidské vztahy. Nemusíte se bát, že by se snažili vás u manžela udržet. Ale ani vám nebudou bránit ve vztahu setrvat. Jde o vás, vaše rozhodnutí. Někdo nestranný vám může pomoci se rozhodnout, být vám oporou v situaci, kdy by se něco zvrtlo. Co vy na to? Samosebou může podobnou roli sehrát i kamarádka, ale ta nebude nestranná, mohla by být zbytečně proti manželovi. Zvažte to a kdybyste chtěla kontakt na poradnu, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná.
Držím palce a přeji hodně sil a trpělivosti.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět