Léčba bez pojištění
aidzy15
Dobrý den, děkuji za odpověď určitě byla užitečná, do teď sem nevěděla jak se řeší nástup na léčbu. A určitě navstivim poradnu v Ostravě a zkusím co mi poradí. Včera mi psala dcera, že má zlomený nos a ,že by v červenci chtěla ke mně a po narozeninách 13. Července by chtěla nastoupit léčbu, tak mám novou naději i když vím, že moc chabou zatím se jí snažím promluvit,aby si vyřídila doklady. Co se týče toho co jí trápí nevím , byli náznaky z dceřiné strany že ji nemám ráda a když byla malá sem se s ní neučila a podobně. Co je trochu pravda měla sem 2 děti a syn byl těžký dislektik a dizgrafik určitě sem se při učení věnovala víc chlapci a ona byla vždy ta šikovná a života schopnější i když kluk byl o 3 roky starší. Manžel odešel když byly dětem 3a 6 let vychovala sem je sama už sem neměla dalšího manžela. A co já vím z dětmi sem měla dobrý vztah svěřovali se že vším syn doteď a dcera přestala před rokem dvěma kdy se seznámila s terejsim přítelem a opustila rodinu. Ona měla ve vztahu problémy ohledně penězi žili moc bídně , pak jednou šla na potrat jak ona tvrdí donutila ji tchýně ,za pár let byla zas těhotná,ale to bylo falešné těhotenství nebyl tam plod a musela zas na potrat a já myslím, že tady začali její problémy z drogami. Je to určitě komplikované a já nejsem psycholožka je celkem možné že kdyby se jí dostalo psychiatrické péče přestala by i z drogami zatím si nepicha jen vdechuje nevím jak se to odborně jmenuje. Když máte pro mně ještě nějakou radu budu moc ráda a určitě navstivim poradnu v Ostravě a zkusím tam dostat i ji když naozaj přijde. A ještě mně napadá že vždy se vrací k příteli s tím že mu chce pomoci a dát ho na léčení .. že jo v tom nemůže nechat samého .
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, aidzy15,
a díky za zpětnou vazbu. Jsem ráda, že slyším, že byla odpověď užitečná a že se chystáte do poradny v Ostravě. Určitě to udělejte co nejdříve, dokud máte chuť a elán. Určitě se dovíte spoustu užitečného. A přesně jak píšete, když bude chtít v červenci zajít dcera do poradny s vámi, nebo i sama, nic vám v tom nebrání.
Pokud jde o pocity viny, které vůči dceří máte ... víte, čím jsem starší, tím spíš vidím, jak není možné být dokonalým rodičem, ani stejně dobrým rodičem oběma dětem. To, co vám jedno vyčte, druhé ocení. Rodičovství je v tomhle směru životní škola. Tak na sebe nebuďte přísná, nebojte se mluvit o svých pocitech viny, nejistotě, bezmoci, snaze, už proto, abyste si ulevila a nezůstala na to sama. A uvidíte, často lidé ocení právě tu upřmnost a snahu být tím nejlepším rodičem, jakým v tu chvíli dokážete být. A děti terpve s vlastní rodičovskou rolí možná trošku pochopí, o čem to je.
A pokud jde o vracení se k příteli. To už nechte na dceři. Vy pro ni máte náruč otevřenou, pokud o ni stojí a chce jí. Takže se nebojte si v tomhle směru nastavit také vlastní hranice, abyste nebyla pořád dokola zklamávaná a nakonec zničená. To nepomůže nikomu.
Držte se a budu ráda, když dáte vědět, jak jste pochodila v poradně.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět