Léčení závislosti kratomem, 2
Katie
Dobrý den, reaguji už na předešlou otázku a odpověď.
Jak říkáte, můj bývalý přítel a kamarád, se rozhodl si svou závislost vypěstovat kvůli tomu, že měl deprese a podobně. Rozhodl se to tím léčit, což jak já a nejspíš i vy víte, je asi nejhorší situace začátku s drogami.
Chci tu pro něj být a jsem tu. Snažím se s ním neustále chodit ven a tak, protože když je se mnou, dokáže se smát a tak. Snažím se nám oběma ten život zlepšit. Po dvou letech jsem se naučila ne ubližovat si skrz něj, takže se z toho nehroutím, ale přesto mě to nehorázně mrzí.
Chtěla bych pro něj lepší život. Hodně lidí, včetně mne, mu v minulosti ublížilo. Zničilo to jeho důvěru ke všem. Uzavřel se sám do sebe a bere to tak, že drogy jsou "to jediný, co má".
Záleží mu na mne, ale na drogách víc. Nevím, jestli můžu dělat něco jinýho, než tu pro něj být a snažit se, aby měl šťastnější život. Napadá vás něco? Mluvila jsem o tom několikrát s mojí dlouholetou kamarádkou, ale taky neví, jak mu pomoc. Ona si myslí, že je odepsanej a ani jí moc nezajímá, co s ním bude, jelikož ho nemá ráda. Ale já v něm zkrátka pořád vidím toho kluka, do kterýho jsem se tenkrát zamilovala. A chtěla bych, aby tu zase ten skvělej, silnej, hodnej a hrdej kluk byl, ne jen matro,skero a podobně..
S pozdravem, Katie.
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím vás, Katie,
předchozí dotaz se týkal kratomu, že? Jen abych se ujistila, že jsem v obraze.
Teď tomu trochu více rozumím. Jde o vašeho bývalého přítele, ke kterému vás váže přátelství, ale možná trochu i nějaké výčitky svědomí nebo pocit viny za to, že jste ho zklamala nebo mu v minulosti ublížila? Je to tak?
V životě se s takovými situacemi potýká každý z nás. Né každý se ale upne k drogám. Asi tušíte, že tohle je tak trochu hlavně kamarádovo rozhodnutí. A je jasné, že drogy jsou v tomhle směru zrádné - fungují totiž rychle, vlastně nejsou až tak drahé, dovolí vám zapomenout, cítit se dobře.
Napadá mě, jestli vlastně není kamarád tak trochu rád za vaši starost a výčitky. Možná si uvědomuje, že momentálně se o něj zajímáte i proto, jak na tom je. Slyšel od vás to, co jste do dotazu napsala? Máte nějak vymezené hranice ohledně společně tráveného času? Nebo je to tak, že si jeden nebo druhý pořád děláte naděje na to, že by se možná jednou mohlo z vašeho přátelství rozvinout třeba ještě jednou něco víc?
Chci tím říct, že pokud spolu nějaký vztah máte - což asi máte - je to cesta, kterou můžete mít vliv na jeho vidění sebe sama. Není od věci nahlas a opakovaně mluvit o tom, jak se změnil. A také je dobré ukázat mu, že život jde dál a je na něm, jak si s ním poradí. A nejjednodušší je jít příkladem. Máte i jiné kamarády, se kterými trávíte tolik času, koníčky, nového partnera, dokážete si užívat radost i jinde s jinými lidmi, máte něco, co vás naplňuje? Právě to by v něm mohlo totiž vyvolat emoce (na začátku třeba i ty horší, jako je zloba), které ho ale dovedou k uvědomění si, že co bude dál, je na hlavně něm.
Nicméně pravdou také je, že rozhodnutí se s drogami vypořádat, by mělo být v prvé řadě jeho. Může se rozhodnout pokračovat v téhle cestě sebezničení a vy máte plné právo rozhodnout se, že něčeho takového nechcete už být svědkem. I to by pro něj mohl být moment, kdy se rozhodne vyzkoušet i jiné možnosti. Koneckonců - k drogám se může vrátit kdykoli, no ne?
Není to tedy tak, že byste neměla na život kamaráda žádný vliv. Ale bezesporu je omezený. Zároveň je pro mne otázka, kolik času a energie chcete do kamaráda investovat. Někdy více nemusí být zrovna ku prospěchu ani jemu, ani vám. Je to jeho život, jeho volba, jeho zodpovědnost ... a stejně tak se můžete rozhodnout i vy, čeho chcete být ještě svědkem a čeho už nechcete být součástí. V ČR je spousta zařízení, která nabízí pomoc lidem užívajícím drogy, takže pokud se rozhodne kamarád pro změnu, a odloží stranou všechny ALE a důvody proč to nezkusit, vždycky najde podporu a pomoc. Stačí chtít. Co myslíte?
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět